Ještě v roce 1995 v domě netekla voda a kadit se chodilo ven na latrínu. Když se chtěl pan domácí “okoupat”, tak musel na dvorek k pumpě, pěkně pod ledovou vodu. Brrrrr.
V roce 2017 jsme dům koupili a zrekonstruovali.
K chalupě na samotě u lesa vede lesní cesta. Když zaprší, tak se změní v blátivou stezku. To pro každodenní život fakt není. Cestu musíme zpevnit. Jak na to? Vysypeme ji štěrkem.
Sedám do auta v 7 ráno a jedu na chalupu do Stádlce. Cíl je jasný – zbourat koupelnu. Bude to premiéra. Dneska přijedou první řemeslníci.
Čím v chalupě topit? Odkud brát pitnou vodu, když nejsme připojeni na řad? Jak na odvětrávanou podlahu? Jak vyhnat z domu kunu? Jak dětem postavit houpačku?
Jsem chlápek bez zkušeností se stavbou domu. Měl jsem nápady a místní řemeslníky. Na stavbu jsem jezdil jednou za týden. To byla chyba. Proč? Přečtěte si o rekonstrukci.
My jsme si chvilku zvykali. Pod okny už nám nejezdí auta, jako v pražském bytě. Vystřídali je srnky. A když takový srnec začne v noci štěkat… Tak to je panečku rachot.
V údolí řeky Lužnice přímo u nás ve Stádlci se klene poslední dochovaný řetězový most u nás i v celé střední Evropě. Nekecám. No a hned za humny máme rozlehlý rybník Mlýnský Stádlec. Nebo rozpadlý statek Odměny, ve kterém si zahrál Rudolf Hrušínský.
